Na Vaše dotazy odpovídá Mgr. Dagmar Maršíková, advokátka. Dotazy do právní poradny lze zasílat na email [email protected].   Upozorňujeme, že nelze formou naší právní poradny z kapacitních důvodů odpovídat na dotazy, které vyžadují obsáhlejší a složitější odpověď. V takových případech můžete v případě zájmu kontaktovat níže uvedenou advokátní kancelář.

Advokátní kancelář - Mgr. Dagmar Maršíková Advokátní kancelář  Mgr. Dagmar Maršíkové poskytuje právní pomoc ve všech oblastech práva, zejména v oblasti  práva obchodního (například zakládání obchodních společností, převody obchodních podílů, akcií apod.), práva občanského, trestního, pracovního, dále se zabývá řešením problematiky ochranných známek a průmyslových vzorů. Tel.: +420 577 202 000, Štefánikova 458, 760 01 Zlín

Jsem živnostník, dělám průvodkyni. Podepsala jsem ujednání, ve kterém je uvedeno, že po skončení práce u dané společnosti nesmím 6 měsíců u nikoho jiného provázet, jinak zaplatím pokutu 2.000,-- EUR. V ujednání je rovněž uvedeno, že budu proškolena, ale není tam uvedeno jaké školení…. Je shora uvedené ujednání o zákazu provázení právně závazné? Zaměstnavatel ujednání odůvodňuje školením, které nám poskytne. Pokud je ujednání platné, je zaměstnavatel povinen vyplácet mně po dobu 6 měsíců průměrný měsíční plat?

Z Vašeho dotazu není zcela zřejmé, zda jste s danou společností uzavřela pracovní smlouvu, nebo zda pro společnost vykonáváte činnost na základě živnostenského oprávnění. V případě pracovně právního vztahu platí příslušná ustanovení zákoníku práce. Obsahem tzv. konkurenčního ujednání musí být podle ust. § 310 odst. 1 zákoníku práce i závazek zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci za každý měsíc plnění závazku přiměřené peněžité vyrovnání nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku. Pokud konkurenční ujednání tento závazek neobsahuje, je neplatné. Dohoda obsahující konkurenční doložku může být podle zákoníku práce platně uzavřena pouze za předpokladu, že to lze od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které zaměstnanec získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití bývalým zaměstnancem by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. Neznám podrobnosti Vašeho pracovněprávního vztahu, nicméně v obecné rovině lze konstatovat, že v rámci průvodcovské činnosti zaměstnanec nezíská informace, poznatky a znalosti, jejichž použití zaměstnancem by mohlo zaměstnavateli ztížit jeho činnost. Proto lze ujednání považovat za neplatné i z tohoto důvodu.
Pokud pro společnost vykonáváte činnost na základě živnostenského oprávnění, pak se Váš vztah řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. V obchodně právních vztazích oproti vztahům pracovně právním, platí zásada poměrně vysoké smluvní volnosti. Jinými slovy na čem se dohodnete a co podepíšete, to platí. Předpokládám, že při výkonu činnosti pro společnost jste nepřišla do styku s informacemi důvěrného charakteru. Vzhledem k tomuto předpokladu a vzhledem k povaze průvodcovské činnosti lze ujednání považovat za příliš omezující a odporující Listině základních práv a svobod. Z těchto důvodů, lze podle mého názoru, považovat ujednání za neplatné i v případě, že se Vás vztah řídí ustanoveními obchodního zákoníku.

Přítel nastoupí na rodičovskou dovolenou a já budu podnikat. Přítel má z bývalého manželství dvě děti, na které platí výživné. Je možné, že soudce při rozhodování o výši výživného bude posuzovat mé příjmy pro stanovení výživného na přítelovy děti, když máme společné trvalé bydliště? Může si soudce vyžádat mé daňové přiznání nebo nahlédnout do mého účetnictví?

Jaký důkaz bude či nebude v rámci soudního řízení proveden záleží vždy na rozhodnutí soudce. Pro stanovení výše výživného je rozhodujícím kritériem především příjem povinného a potřeby dětí. Z tohoto důvodu by Váš příjem neměl být předmětem dokazování, neboť Váš příjem není pro stanovení výše výživného na přítelovy děti rozhodující.

Jsem ženatý, mám tři děti a pracuji jako řidič autobusu. Manželka je bez práce. Před lety jsme si vzali půjčky a věci na splátky. Platili jsme splátky, vše bylo v pořádku až do doby, kdy jsme neměli dostatek financí. Došlo to tak daleko, že mám dva exekuční příkazy. Zablokovali mně veškerý příjem peněz. Domlouval jsem se s věřiteli jak to šlo. Nemám z čeho s rodinou žít. Jak mám situaci vyřešit?

Jsou-li pohledávky vůči Vám vymáhány srážkami z Vaší mzdy, nemůže Vám být tímto způsobem zabavena celá měsíční mzda, ale pouze část mzdy ve výši stanovené zákonem, přičemž v této souvislosti se rovněž ze zákona zohledňuje počet osob, kterým jste povinen poskytovat výživné.
Podle ust. § 266 odst. 1 občanského soudního řádu lze podat soudu návrh na odložení provedení exekuce, pokud jste se s rodinou bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon exekuce mohl mít pro Vás a příslušníky Vaší rodiny zvláště nepříznivé následky a současně oprávněný nebude odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen.
Rovněž doporučuji zkusit opětovně kontaktovat věřitele, pokusit se vysvětlit jim Vaši tíživou situaci a navrhnout úhradu dluhu v pravidelných pro Vás přijatelných splátkách, které budete schopen dodržet.
Vzhledem k tomu, že neznám podrobnosti Vašeho případu, nelze se k věci vyjádřit blíže, a proto Vám doporučuji obrátit se na některou z advokátních kanceláří.

Od února tohoto roku jsem majitelkou jedné poloviny bytu, druhá polovina je mé sestry. Byt byl nabyt v dědictví po otci. V bytě žila s otcem jeho přítelkyně cca 8 let, která má trvalé bydliště ve svém bytě, nemá v našem bytě ani nájemní smlouvu. Chceme po ní, aby se z bytu odstěhovala a nyní nám začala tvrdit, že do bytu nikoho nepustí, a že nemáme právo jí z bytu "vyhazovat", neboť v něm žije již 8 let... Myslím si, že nárok na její vystěhování máme, jen bych Vás prosila o radu, jak je možné právně zasáhnout v této situaci.

Přítelkyně otce nemá oprávnění byt užívat. Pokud byt nevyklidí a neopustí dobrovolně, lze se nároku domáhat soudní cestou a podat žalobu na vyklizení.

Mám byt v soukromém vlastnictví. Dům, ve kterém se byt nachází, se bude opravovat. Oprava bude celá financována z úvěru, které si společenství vlastníků jednotek vzalo u banky. Úvěr je splácen měsíčně pravidelnou splátkou, která je čerpána z fondu oprav. Fasáda je součástí domu, který je v podílovém spoluvlastnictví všech vlastníků bytových jednotek v domě. Okna a lodžie jsou součástí vlastnictví jednotlivých bytových jednotek. Společenství vlastníků jednotek zde překračuje svou kompetenci, když ze společných peněz hradí opravy částí domu (okna,lodžie), které by si správně měli všichni vlastníci hradit sami. Úvěr hradíme z fondu oprav rovným dílem poměrně k metráži svého bytu,proto by měly by být všechny byty opravou zhodnoceny stejně. A to se nestane.V některých bytech je část oken již vyměněna, jinde je hotova dlažba na balkoně,..Mám právo požadovat rozúčtování ceny oprav (částí domu, které jsou ve vlastnictví jednotlivých vlastníků bytových jednotek) na jednotlivé byty, aby si ti, u kterých je oprava nadstandardní, mohli toto zaplatit a naopak těm, kteří z opravy nebudou profitovat byly poměrně sníženy příspěvky do fondu oprav?

Fond oprav bývá tvořen za účelem oprav společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků všech bytových jednotek v domě. Bližší podrobnosti ohledně fondu oprav by měly upravovat stanovy společenství vlastníků jednotek. Peněžní prostředky z fondu oprav by proto neměly být používány k placení oprav týkajících se bytu či jeho součástí, nacházejících se ve vlastnictví konkrétního vlastníka. Pokud by se tak stalo, lze hovořit o vzniku tzv. bezdůvodného obohacení. Doporučuji proto trvat na tom, aby opravy týkající se bytu či jeho součástí byly placeny vlastníkem daného bytu přímo dodavateli/zhotoviteli opravy. Rozhodně není dán žádný právní důvod pro to, aby tyto opravy byly placeny z fondu oprav. Jestliže by oprava týkající se bytu či jeho součástí byla z fondu oprav zaplacena, je společenství vlastníků jednotek oprávněno po vlastníkovi tohoto z titulu bezdůvodného obohacení požadovat, aby cenu takto zaplacené opravy zaplatil do fondu oprav.

Na základě řádných objednávek jsme zhotovili tuzemské firmě výrobky, které tato firma prodává dále francouzské firmě. Zboží máme nyní 9 měsíců skladem, tuzemská firma je odmítá odebrat s odůvodněním nezaplacení minulých dodávek francouzskou firmou, nereaguje na naše výzvy k odebrání zboží. Má tuzemská firma povinnost zboží odebrat? Jak máme postupovat?

Tuzemská společnost je povinna zboží převzít. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu tímto jednáním způsobenou. Doporučuji tuzemskou firmu písemně vyzvat k převzetí zboží s upozorněním, že pokud tak ve lhůtě určené ve výzvě neučiní, odstoupíte od smlouvy a zboží prodáte třetí osobě. V případě, že po odstoupení od smlouvy s tuzemskou firmou uskutečníte náhradní prodej zboží, je tuzemská firma povinna zaplatit Vám náhradu škody spočívající v rozdílu mezi cenou, která měla být placena na základě objednávky a cenou, která byla dohodnuta v náhradním obchodě. Pokud náhradní prodej neuskutečníte, protože nenajdete kupce, je tuzemská firma povinna uhradit z titulu nároku na náhradu škody cenu dle objednávky.

Pracuji jako zaměstnanec na plný úvazek ve společnosti, která se zabývá nákupem a prodejem ocelových výrobků. Mohu při tomto zaměstnání podnikat v tomto oboru jako fyzická osoba, aniž bych musel dát výpověď z pracovního poměru?

Podle ust. § 301 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Podnikat v oboru jako fyzická osoba tedy můžete pouze tehdy, pokud s touto Vaší činností zaměstnavatel výslovný předchozí písemný souhlas.

Ráda bych znala Váš názor na níže citovaný odstavec z mandátní smlouvy pro realitního makléře. Mám tomu rozumět, že se jedná o konkurenční doložku? Lze vyžadovat moji záruku za 3. osobu po ukončení smlouvy?

Text mandátní smlouvy:
„Mandatář se zavazuje, že neposkytne po dobu účinnosti této smlouvy a po dobu 2 let po ukončení její účinnosti třetí osobě žádné informace obchodního charakteru, které mu byly zpřístupněny v souvislosti s plněním předmětu této smlouvy a jejichž poskytnutí není v souladu s plněním předmětu této smlouvy. V případě porušení tohoto ustanovení je mandatář povinen nahradit mandantovi vzniklou škodu v plném rozsahu. Mandatář je povinen zajistit plnění ustanovení tohoto bodu smlouvy i ze strany třetích osob, které s informacemi v souvislosti s plněním předmětu smlouvy seznámil.“

Nejedná se o konkurenční doložku, ale o povinnost zachovávat po sjednanou dobu mlčenlivost o informacích, který mandatář při výkonu činnosti dle smlouvy získal, což je závazek v případě mandátních smluv často používaný. Pokud se týká poslední věty, ve které se mandatář zavazuje zajistit plnění povinnosti mlčenlivosti i ze strany třetích osob, rozhodující pro posouzení platnosti tohoto ujednání je, zda se jedná o závazek, jehož plnění je možné, tj. zda se mandatář nachází v takovém postavení, že je schopen splnění povinnosti mlčenlivosti i ze strany třetích osob zajistit. Bez znalosti konkrétních okolností se nelze k věci blíže vyjádřit.

Mám dlužníka. Od soudu mám pravomocné rozhodnutí o tom, že mně dluží finanční obnos. Dotyčný nehodlá dluh zaplatit. Do jaké doby mohu začít dluh vymáhat v rámci exekuce?

Máte na mysli zřejmě otázku promlčení dluhu. Nezmiňujete se o tom, zda Vaše pohledávka je občanskoprávní povahy nebo povahy obchodně právní. V případě, že pohledávka je občansko právní povahy, řídí se promlčení příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. Podle ust. § 110 odst. 1 občanského zákoníku bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Jinými slovy, ve Vašem případě se pohledávka promlčuje uplynutím 10 let ode dne, kdy dlužník byl povinen svůj závazek na základě rozhodnutí soudu splnit. Je třeba zdůraznit, že promlčením právo jako takové nezaniká, nicméně nemůže být v rámci exekuce přiznáno či vykonáno, pokud dlužník oprávněně vznese námitku promlčení. Tj. pokud exekuci proti dlužníku zahájíte až po uplynutí výše zmíněné desetileté lhůty, může exekuce proběhnout a dluh může být v rámci exekuce vymožen, pokud dlužník nevznese námitku promlčení.
Poněkud komplikovanější je situace v obchodně právních vztazích, neboť obchodní zákoník nemá výslovné ustanovení, které by upravovalo běh promlčecí doby v případě, že právo bylo pravomocně přiznáno soudem nebo rozhodnutím jiného orgánu. V případě obchodně právních vztahů je proto třeba vyjít z extenzívního výkladu § 408 odst. 1 obch. zák., podle něhož promlčecí doba skončí nejpozději po uplynutí deseti let ode dne, kdy začala poprvé běžet, tj. právo pravomocně přiznané v soudním řízení se promlčí uplynutím deseti let od data splatnosti závazku. Jestliže právo bylo na základě rozhodnutí soudu přiznáno po uplynutí této desetileté lhůty nebo do uplynutí této desetileté lhůty zbývá méně než tři měsíce, musí být návrh na výkon rozhodnutí podán do tří měsíců ode dne, kdy mohl být nejdříve podán. I v případě promlčení v obchodně právních vztazích právo věřitele nezaniká, ale nemůže být soudem uznáno či přiznáno, pokud dlužník vznese námitku promlčení.

Platí v případě přestupků v silniční dopravě, že nemusím označit řidiče, pokud vozidlo řídila osoba mně blízká? Kdo je osoba blízká?

Ano, podle dosavadní právní úpravy pokud se přestupku dopustila osoba Vám blízká, jste podle ust. § 60 odst. 1 zákona o přestupcích oprávněn odmítnout podat vysvětlení a označit řidiče. Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém (rodiče, děti, prarodiče, vnuci), osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel, partner. Jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.

Mám firmu, ve které jsem jediným jednatelem a majitelem. Ručím jen do výše jmění firmy anebo ručím tzv. vším?

Dovozuji, že ve Vašem případě se jedná o společnost s ručením omezeným. Jednatel za závazky společnosti ze zákona neručí. Pokud se týká majitelů – společníků, podle § 106 odst. 2 obchodního zákoníku společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká. Jestliže základní kapitál společnosti je v plném rozsahu splacen a toto splacení je zapsáno v obchodním rejstříku, za závazky společnosti neručíte.

Jsem OSVČ. Pracuji pro firmu jako obchodní zástupce. Při uzavírání smlouvy jako OSVČ jsem uzavřel tzv. konkurenční doložku. Je tato právně vymahatelná, když půjdu dělat obchodního zástupce do firmy obdobného charakteru? Platí tato doložka, i když jsem živnostník – fyzická osoba? Nejde o porušení svobody podnikání?

Vztah mezi Vámi a společností, pro kterou činnost obchodního zástupce vykonáváte, se řídí obchodním zákoníkem, konkrétně ust. § 652 a násl. obchodního zákoníku, která upravují smlouvu o obchodním zastoupení. Ve smlouvě o obchodním zastoupení lze podle ust. § 672a odst. 1 obchodního zákoníku písemně dohodnout, že obchodní zástupce nesmí po stanovenou dobu, nejdéle však 2 roky po ukončení smlouvy, na stanoveném území nebo vůči stanovenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo na cizí účet činnost, která byla předmětem obchodního zastoupení, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Jestliže konkurenční doložka, kterou jste uzavřel, byla uzavřena v souladu s výše citovaným ustanovením, byla uzavřena platně a je vymahatelná. Lze hovořit o porušení konkurenčního ujednání, jestliže po dobu vázanosti konkurenční doložkou začnete pracovat jako obchodní zástupce pro konkurenční společnost. Ujednání o konkurenční doložce nelze považovat za porušení svobody podnikání. Ochrana zastoupeného je v tomto případě na místě, neboť v průběhu své činnosti obchodního zástupce zřejmě získáte informace, jejichž byť nevědomé, neúmyslné použití či prozrazení konkurenční firmě může zastoupeném způsobit značnou újmu a škodu.

Může zaměstnavatel požadovat, aby bylo v pracovní smlouvě uvedeno, že po dobu tří let neodejdu na mateřskou dovolenou?

Požadavek je v rozporu s ustanoveními zákoníku práce a pokud by zaměstnavatel podmiňoval vznik pracovního poměru tímto ujednáním v pracovní smlouvě, může být jednání zaměstnavatele posuzováno jako diskriminace ve smyslu ust. § 16 zákoníku práce. Pokud by předmětné ujednání bylo obsahem pracovní smlouvy, je třeba jej posuzovat jako neplatné z důvodu rozporu se zákonem.

Před 4 lety mně zemřel otec a vdova po otci mně měla dle pravomocného rozhodnutí soudu mimo jiné vyplatit částku 9.750,-- Kč. Na několikeré urgence k zaplacení nereagovala. Při osobním jednání řekla, že nic nedostanu. Zajímalo by mě proto, zda je cesta, jak dlužnou částku získat a jaké jsou možnosti týkající se úroků z prodlení minimálně za 3 roky a poplatků za náklady spojené s vymáháním částky. Je možné získat vzory žádostí nebo jiných podání?

Pravomocné rozhodnutí soudu, které ukládá určité osobě povinnost, v tomto případě povinnost uhradit finanční částku ve výši 9.750,-- Kč je tzv. exekučním titulem. Na základě tohoto pravomocného rozhodnutí soudu můžete vůči dlužníkovi zahájit exekuční řízení, kdy prostřednictvím exekutora bude dluh vymožen. Úroky z prodlení můžete v rámci exekuce vymáhat, pokud je v pravomocném rozhodnutí soudu uložena povinnost tyto úroky zaplatit. Jestliže tato povinnost v rozhodnutí soudu uložena není a chcete-li úroky vymáhat v rámci exekuce, je třeba ohledně úroků z prodlení nejdříve podat žalobu o jejich zaplacení. V rámci exekučního řízení můžete požadovat i náhradu nákladů právního zastoupení spojených s vymáháním pohledávky v rámci exekuce, příp. náhradu nákladů předchozího soudního řízení, jestliže povinnost dluh zaplatit byla uložena v rámci soudního řízení zahájeného na základě Vámi podané žaloby. Vzory žádostí a podání jsou v současné době dostupné na mnoha internetových stránkách.

Pokud by chtěl na území ČR cizinec (občan Německa) získat živnostenský list a podnikat jako obchodní zástupce, co pro to musí udělat? Jaký je rozdíl oproti občanu s českým občanstvím?

Podle ust. § 5 odst. 2 živnostenského zákona cizinec může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Pokud se týká občanů Německa, tito mohou provozovat živnost za zcela stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba. Živnostenské oprávnění se vyřizuje u živnostenského úřadu místně příslušného podle místa podnikání, kterému je třeba předložit vyplněný formulář ohlášení živnosti a uhradit příslušný správní poplatek za vyřízení živnosti. Podnikání v rámci obchodního zastoupení je živností volnou s názvem „zprostředkování obchodu a služeb“, tj. žadatel nemusí splňovat a prokazovat podmínku odborné způsobilosti. Žadatel o živnostenské oprávnění s názvem „zprostředkování obchodu a služeb“ musí splňovat pouze tzv. všeobecné podmínky provozování živnosti, mezi něž patří bezúhonnost, dosažení věku 18 let a způsobilost k právním úkonům. Žadatel je povinen k vyplněnému formuláři ohlášení živnosti připojit doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístil místo svého podnikání a výpis z evidence trestů členského státu EU, jehož je občanem, příp. členského státu posledního pobytu.

Manžel dostal darem od svých rodičů dům. Vlastníky domu jsme v současné době já a manžel s tím, že zde bydlí rodiče a na domě vázne věcné břemeno. Manželův bratr požaduje polovinu odhadní ceny jako vyrovnání. Má dům stejnou cenu i s věcným břemenem?

Nezmiňujete se o tom, jaké věcné břemeno na domě vázne, předpokládám, že věcné břemeno doživotního bydlení pro rodiče. Věcné břemeno je v každém případě zatížením, které snižuje cenu domu. Výše tohoto snížení záleží na rozsahu a druhu věcného břemene, přičemž blíže by byl schopen se k této otázce vyjádřit znalec z oboru oceňování nemovitostí. Jen pro úplnost podotýkám, že pokud rodiče darovali dům Vašemu manželovi, požadavek bratra na zaplacení poloviny ceny domu jako vyrovnání, nemá oporu v platné právní úpravě, tj. není právně opodstatněný. To samozřejmě nebrání tomu, abyste se na vyrovnání dohodli a polovinu ceny domu bratrovi zaplatili.

Jednatel a společník společnosti s ručením omezeným je rovněž jejím zaměstnancem, má pracovní smlouvu na odborné činnosti mimo rámec výkonu funkce jednatele. Společnost se rozhodne ukončit aktivity, v rámci nichž výše uvedená osoba vykonávala činnost na základě pracovní smlouvy a je uzavřena dohoda o ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost. Funkci jednatele bude tato osoba nadále vykonávat a bude zaměstnána v pracovním poměru jinde. Vzniká v tomto případě nárok na odstupné?

Ano nárok na odstupné v tomto případě vzniká ve smyslu ust. § 67 odst. 1 zákoníku práce, a to ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

V autobazaru jsem zaplatil 5.000,-- Kč zálohu na rezervaci vozu. Poté jsem rezervaci zrušil, ale zaměstnanec autobazaru odmítl jakoukoli diskuzi o vrácení peněž, nesouhlasil s nabídnutou sankcí. Přišel jsem definitivně o zálohu?
Jestliže k uzavření kupní smlouvy týkající se koupě vozu nedošlo, máte nárok na vrácení složené zálohy v plné výši, neboť na straně autobazaru vzniklo tzv. bezdůvodné obohacení podle ust. § 451 občanského zákoníku. Pokud autobazar i nadále bude odmítat zálohu vrátit, doporučovala bych Vám uplatnit svůj nárok soudní cestou. Na chování autobazaru lze rovněž upozornit Českou obchodní inspekci.

Mám dlužníka. Je mně pravomocně tento dluh přiznán přes občanskoprávní soud. Jak dlouho od něj mohu tento dluh vymáhat?
Nezmiňujete se, zda se jedná o nárok vzniklý na základě vztahu  občanskoprávního  nebo vztahu obchodněprávního (tj. nárok vzniklý v souvislosti s podnikáním).   V   případě nároku vzniklého z občanskoprávního vztahu platí ustanovení  § 110 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.  Jiným slovy na základě soudního  rozhodnutí, kterým byla dlužníkovi uložena povinnost dluh Vám zaplatit,  běží nová desetiletá promlčecí doba. Nová desetiletá promlčecí doba běží ode dne následujícím po dni, kdy uplynula soudem stanovená lhůta k plnění, což je většinou lhůta 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku.  Soudem přiznaný nárok lze tedy vymáhat ve lhůtě deseti let počítaných ode dne následujícím po dni, kdy uplynula soudem stanovená lhůta k plnění. V případě obchodněprávního nároku je situace poněkud složitější a potřebovala bych z Vaší strany více informací.

Lze v rámci trestního řízení vzít zpět podané trestní oznámení když osoba, která toto trestní oznámení učinila, na něm netrvá a chce ho vzít zpět? Na základě podaného trestního oznámení ze strany poškozeného bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele podle ust. § 158 odst. 1 písm. a) trestního zákona. Poškozený následně kontaktoval obviněného s tím, že by chtěl vztahy urovnat, netrvá na trestním oznámení a toto chce vzít zpět. Jako důvod uváděl, že při podávání trestního oznámení byly emoce atd.  Našli jsme v trestním řádu, že se dá konat jen podle ust. § 307 trestního řádu (podmíněné zastavení trestního stíhání) nebo podle ust. § 309 trestního řádu (narovnání). V obou těchto případech je ale podmínka doznání se obviněného k trestnému činu.
V ust. § 163 odst. 1 trestního řádu jsou vyjmenovány případy, kdy s ohledem na skutkovou podstatu trestného činu a s ohledem na vztah mezi obviněným a poškozeným lze trestní stíhání zahájit a v tomto pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Toto ustanovení však nelze aplikovat na Váš případ. Poškozený, který trestní oznámení podal, tímto podáním nemůže disponovat tak, že by jej výslovně vzal zpět. Jestliže však v podaném trestním oznámení byly uvedeny nepravdivé skutečnosti, které způsobily trestní stíhání obviněného, měla by osoba, která trestní oznámení podala tyto skutečnosti osvětlit. Trestní oznámení obsahující nepravdivé údaje, může být v konkrétním případě posuzováno jako naplnění skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění podle ust. § 174 trestního zákona.
Samotné zahájení trestního stíhání ještě neznamená, že obviněný musí být v každém případě odsouzen. Vše závisí na důkazech, které v jeho prospěch či neprospěch budou v rámci trestního řízení nashromážděny.
Trestní stíhání podle ust. § 309 nebo ust. § 307 trestního řádu by teoreticky ve Vašem případě mohlo být zastaveno, jednou z podmínek tohoto postupu je však skutečně doznání.

Jsem obchodní zástupce jisté obchodní společnosti na živnostenský list a mám podepsanou konkurenční doložku, že nesmím podnikat ani pracovat po dobu půl roku od ukončení spolupráce ve stejném oboru pod pokutou. Musím tuto smlouvu dodržet, i když pracuji na živnostenský list? Nejde o omezování svobody podnikání?
Z Vámi popsané situace lze dovodit, že mezi Vámi a danou společností je uzavřena smlouva o obchodním zastoupení podle ust. § 652 a násl. obchodního zákoníku. Protože pro společnost vykonáváte činnost na základě živnostenského oprávnění, je Váš vztah vůči společnosti třeba posuzovat jako vztah obchodněprávní, kde platí zásada široké smluvní volnosti. Navíc možnost konkurenčního ujednání ve smlouvě o obchodním zastoupení je upravena v ustanovení § 672a odst. 1 obchodního zákoníku, podle kterého: „Ve smlouvě o obchodním zastoupení je možno písemně dohodnout, že obchodní zástupce nesmí po stanovenou dobu, nejdéle však 2 roky po ukončení smlouvy, na stanoveném území nebo vůči stanovenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo na cizí účet činnost, která byla předmětem obchodního zastoupení, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného.“ Konkurenční doložka, která by těmto podmínkám odporovala, je neplatná. Rovněž v případě pochybností může soud konkurenční doložku, která by omezovala obchodního zástupce více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného, omezit nebo prohlásit za neplatnou.
Zda Vámi uzavřená doložka je ve Vašem případě příliš omezující, nejsem schopna bez bližších informací posoudit. Obecně však lze konstatovat, že závazek zdržet se půl roku podnikání či zaměstnání ve stejném oboru v jakém podniká společnost, nelze považovat za nepřiměřeně omezující.
Není mně známo přesné znění konkurenční doložky, kterou jste se společností uzavřel, nicméně pokud tato doložka obsahuje všechny zákonné náležitosti (stanovení doby, stanovení území či okruhu osob na území, vymezení zakázané činnosti) a podmínky dle  výše zmíněného ustanovení § 672a odst. 1 obchodního zákoníku, jedná se s největší pravděpodobností o doložku platnou a jste povinen tento závazek dodržet.

Jedná se o porušení zákazu konkurence, když je někdo statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu ve dvou akciových společnostech nebo v akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným s prolínajícími se činnostmi, přičemž jedna akciová společnost je 100 % vlastníkem toho s.r.o. a druhé akciové společnosti?
Podle ustanovení § 136 odst. 1 písm. e) a § 196 odst. 1 písm.e) obchodního zákoníku jednatel, člen představenstva, příp. člen dozorčí rady mimo jiné nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání. Toto omezení však neplatí v případě, že se jedná o koncern. Koncern je v zákoně definován takto: „Jestliže jsou jedna nebo více osob podrobeny jednotnému řízení (dále jen "řízená osoba") jinou osobou (dále jen "řídící osoba"), tvoří tyto osoby s řídící osobou koncern.“ Na Vámi popsaný případ se zákaz konkurence nevztahuje, neboť právnické osoby (s.r.o., a.s) v tomto případě tvoří koncern, pro který platí výše uvedená zákonná výjimka.

S manželem více jak 4 roky nežiji ve společné domácnosti, oba dva se chceme nesporně rozvést. Manžel je však cizinec. Poraďte mi, jak mám v tomto případě postupovat.
Podle ustanovení § 38 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním je dána pravomoc českých soudů ve věci rozvodu manželství mimo jiné v případě, že alespoň jeden z manželů je českým státním občanem. Ve svém dotaze se zmiňujete o tom, že Váš manžel je cizinec. Předpokládám proto, že Vy jste českou státní občankou, a z tohoto důvodu český soud má pravomoc rozhodovat o rozvodu Vašeho manželství. Za předpokladu, že manžel je cizinec a Vy českou státní občankou, vypořádání Vašich majetkových vztahů a rovněž rozvod Vašeho manželství se řídí českým právním řádem. Lze tedy postupovat shodně jako při rozvodu manželství mezi českými státními občany. Pokud se týká obsahových náležitostí návrhu na rozvod a listin, které musí být k tomuto návrhu připojeny, doporučovala bych Vám vyhledat odbornou právní pomoc a obrátit se na některou z advokátních kanceláří.

Pracuji u zaměstnavatele jako hlavní kuchařka a dostala jsem výpověď z důvodu “nadnormativní úvazky zaměstnanců v kuchyni“. Je to běžné, že výpověď jsem dostala já, jako hlavní kuchařka – vyučená? Je možné, aby přijali novou hlavní kuchařku, když jsem dostala výpověď za nadbytečnost?
Podle příslušných ustanovení zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď mimo jiné v případě, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce. Jestliže zaměstnavatel ve Vašem případě rozhodl o snížení stavu zaměstnanců, je oprávněn s odkazem na shora uvedené s Vámi rozvázat pracovní poměr výpovědí. Náleží Vám však odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku a výpovědní doba v tomto případě činí 3 měsíce. Pokud však zaměstnavatel na Vaše místo přijme jiného zaměstnance, lze dojít k jednoznačnému závěru, že úmyslem zaměstnavatele nebylo snížit stav zaměstnanců a výpověď z organizačních důvodů je v tomto případě neplatná. V případě neplatné výpovědi jste oprávněna trvat na tom, aby Vás zaměstnavatel dále zaměstnával a v případě, že tak neučiní,  náleží Vám náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, a to počínaje dnem, kdy jste zaměstnavateli oznámila, že trváte na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy Vám zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému rozvázání pracovního poměru.

Objednala jsem si dodání plovoucí podlahy včetně jejího položení. Současně jsem zaplatila dne 18.10.2005 zálohu, přičemž dodací lhůta byla 24.10.2005. Do dnešního dne nemám ani položenou podlahu, ani materiál. Chci odstoupit od smlouvy a vrátit zálohu. Jak to mám provést?
Doporučuji zaslat písemné odstoupení od smlouvy formou doporučené zásilky na adresu místa podnikání či sídla prodávajícího. Odstoupení je třeba odůvodnit, tzn. uvést důvody, které Vás k tomuto úkonu opravňují, což nedodání objednaného plnění ve Vašem případě rozhodně je. V písemném odstoupení od smlouvy doporučuji vyzvat prodávajícího k vrácení zaplacené zálohy. Pokud záloha nebude ze strany prodávajícího vrácena dobrovolně, lze se tohoto nároku domáhat soudní cestou.

Musí se při rozvodovém řízení účastnit obě strany soudního jednání?
Podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu není třeba ve věci nařizovat jednání, jestliže  ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Ve věci rozvodu tento postup přichází v úvahu v případě, že se jedná o tzv. nesporný rozvod ve smyslu ust. § 24a zákona o rodině, tj. manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí. Současně manželé musí předložit v rámci rozvodového řízení soudu tyto dokumenty:
- písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po  rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a
 - pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.
Za splnění výše uvedených podmínek a za předpokladu, že oba manželé  návrh na rozvod manželství nejlépe s úředně ověřenými podpisy podepsali a současně prohlásili, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, může soud vydat rozsudek o rozvodu manželství bez nařízení jednání. Je však třeba zdůraznit, že se jedná o možnost a nikoli povinnost soudu tímto způsobem postupovat.

Mohu jako jediný společník založit společnost s ručením omezeným? Jaká je povinná výše základního kapitálu?
Společnost s ručením omezeným může být založena jednou osobou, a to jak osobou právnickou, tak i fyzickou. Minimální výše základního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným činí 200.000,-- Kč. Pokud je společnost zakládána jediným společníkem, musí být před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku splacen základní kapitál v plné výši. Má-li společnost více zakladatelů (společníků) postačí, pokud každý ze společníků splatí před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku 30 % vkladu, ke kterému se zavázal, přičemž celková výše splacených vkladů musí činit 100.000,-- Kč.

Jaká je délka výpovědní doby, pokud jsem od zaměstnavatele dostal výpověď z důvodu zrušení zaměstnavatele?
Při výpovědi dané zaměstnanci z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo jeho části se jedná o výpovědní důvod podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. V tomto případě délka výpovědní doby činí 3 měsíce a současně má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.  Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.

Jsem jednatelem ve společnosti s ručením omezeným, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné kovoobrábění. Mohu ve stejném oboru podnikat i jako podnikatel – fyzická osoba?
V ust. § 136 obchodního zákoníku je upraven tzv. zákaz konkurence, podle kterého nevyplývají-li ze společenské smlouvy nebo stanov další omezení, jednatel nesmí
- podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů,
- zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti,
- účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, a
- vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern.
Společenská smlouva společnosti může tento zákaz konkurence ještě rozšířit.
S odkazem na ust. § 136 obchodního zákoníku jako jednatel společnosti s ručením omezeným, jejímž předmětem podnikání je kovoobrábění, nesmíte v tomto oboru sám podnikat jako podnikatel – fyzická osoba.